|
|
Presumpce neviny
Svoboda, Timon ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Presumpce neviny: Možnosti omezení a překážky naplňování Abstrakt Presumpce neviny je jednou z nejstarších právních zásad, zárukou objektivního přístupu k obviněnému v trestním řízení a základním lidským právem. Tato práce se nejprve zabývá pojmem presumpce neviny, její povahou, obsahem, působností, právní úpravou a historickým vývojem, a to nejen z právního hlediska. Dospívá k závěru, že presumpce neviny nemá absolutní povahu a je možné ji omezit v zájmu zachování jiných hodnot. Specifickým tématem této práce je problematika legální možnosti omezení presumpce neviny. Autor na základě rozboru judikatury ESLP a Ústavního soudu a názorů z odborné diskuse dospívá k závěru, že presumpce neviny může být za splnění určitých podmínek dovoleným způsobem omezena jednak přenesením důkazního břemene na obviněného, jednak v důsledku právní úpravy řízení o mimořádných opravných prostředcích podaných ve prospěch zemřelého odsouzeného a jednak v důsledku institutu dohody o vině a trestu. Naopak v případě institutu vazby autor dospěl k závěru, že uvalení vazby není omezením presumpce neviny. K porušení presumpce neviny však dochází při rozhodování o uvalení vazby. Dále se autor zabývá otázkou, co činí faktické překážky důsledného naplňování presumpce neviny. Tyto překážky nalézá v činnosti některých osob, které se účastní...
|
|
|
Adaptace osob na podmínky výkonu vazby
DOLEJŠ, Martin
Práce ve svém úvodu seznamuje s podmínkami a právními aspekty vazby jako instituce, elementu trestněprávního systému. Přibližuje peniterciární trendy a problematiku jejich uvádění do praxe s přihlédnutím ke stavu současné společnosti a případné nutnosti zásahu spočívajícího v omezení svobody obviněné osoby. V následující části, prostřednictvím nestandardizovaného rozhovoru v rámci kvalitativního výzkumu, prakticky zkoumá, jak negativně se tento zásah projevil na psychosociální adaptaci u konkrétních jedinců v prostředí vazební věznice. V závěru naznačuje i druhou stránku problému adaptace, tentokrát člověka z vazby propuštěného, všeobecně se adaptujícího na své původní prostředí.
|
|
|
Formální důkazní břemeno státního zástupce v trestním řízení
Pudilová, Anežka ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Institut formálního důkazního břemene státního zástupce je předmětem diskuzí nejen v rámci více než 17 let trvajících legislativních prací na novém trestním řádu, ale zvýšená pozornost mu byla právní vědou věnována již dříve společně s prosazováním sporných prvků řízení před soudem. Předmětný institut vznikl a vyvíjel se v rámci anglosaského typu trestního řízení, jehož soudní proces je na sporu stran založen. Jedná se o stanovení výlučné procesní odpovědnosti státního zástupce za objasnění skutečností rozhodných z hlediska podané obžaloby. Byť lze podat stručnou charakteristiku předmětného institutu v jedné větě, jeho uzákonění by ovlivnilo celkový charakter řízení před soudem a odrazilo se také v dalších fázích trestního řízení. Cílem disertační práce byla analýza předpokladů a důsledků uzákonění formálního důkazního břemene státního zástupce v českém trestním řízení. Právě vzhledem k původu předmětného institutu bylo zásadní otázkou, zda by jeho přijetí nutně představovalo celkový odklon od právních idejí, na kterých je platný trestní řád založen, anebo je možné a vhodné uzpůsobit související aspekty místnímu právnímu prostředí. Teoretickým základem práce je jednak obecné pojmové vymezení a členění institutu důkazního břemene, jednak popis historického vývoje postavení obžaloby, obhajoby a soudu...
|
|
|
Formální důkazní břemeno státního zástupce v trestním řízení
Pudilová, Anežka ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Institut formálního důkazního břemene státního zástupce je předmětem diskuzí nejen v rámci více než 17 let trvajících legislativních prací na novém trestním řádu, ale zvýšená pozornost mu byla právní vědou věnována již dříve společně s prosazováním sporných prvků řízení před soudem. Předmětný institut vznikl a vyvíjel se v rámci anglosaského typu trestního řízení, jehož soudní proces je na sporu stran založen. Jedná se o stanovení výlučné procesní odpovědnosti státního zástupce za objasnění skutečností rozhodných z hlediska podané obžaloby. Byť lze podat stručnou charakteristiku předmětného institutu v jedné větě, jeho uzákonění by ovlivnilo celkový charakter řízení před soudem a odrazilo se také v dalších fázích trestního řízení. Cílem disertační práce byla analýza předpokladů a důsledků uzákonění formálního důkazního břemene státního zástupce v českém trestním řízení. Právě vzhledem k původu předmětného institutu bylo zásadní otázkou, zda by jeho přijetí nutně představovalo celkový odklon od právních idejí, na kterých je platný trestní řád založen, anebo je možné a vhodné uzpůsobit související aspekty místnímu právnímu prostředí. Teoretickým základem práce je jednak obecné pojmové vymezení a členění institutu důkazního břemene, jednak popis historického vývoje postavení obžaloby, obhajoby a soudu...
|
|
| |
|
|
Institut vazby v trestním řízení
ZELENKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá omezením osobní svobody obviněné osoby v trestním řízení prostřednictvím institutu vazby v kontextu základních lidských práv a svobod, která jsou každé obviněné osobě garantována právním řádem včetně mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Po právním rozboru omezení osobní svobody prostřednictvím zadržení nebo zatčení, které předchází vazebnímu zajištění, následuje tzv. materiální vazební právo, konkrétně institut vazby se zaměřením na vazební důvody. Další kapitola zahrnuje formální vazební právo, které se zabývá procesními aspekty vazebního zajištění fyzické osoby v rámci vazebního zasedání a v něm vyhlášenými rozhodnutími o vzetí do vazby a limity při přijetí zákonných náhrad vazby jiným opatřením. Poslední kapitola se zabývá výkonem vazby z hlediska práv a povinností obviněného ve výkonu vazby včetně případných sociálně psychologických aspektů.
|
|
|
Trestní řízení, veřejnost a media
Žilová, Denisa ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Zásada veřejnosti je základním atributem práva na spravedlivý proces. Veřejná povaha jednání chrání strany sporu před tajnou správou justice bez možnosti kontroly veřejností. Projednávání věci v hlavním líčení, před očima veřejnosti, plní rovněž funkci výchovnou a preventivní. K vyloučení veřejnosti tak může dojít jen ze zákonem stanovených důvodů. S veřejnou kontrolou justice je spjato právo veřejnosti informace přijímat a sdělovacím prostředkům je poskytnuto právo informace šířit. Soudy nefungují ve vakuu a trestní případy mohou být předmětem veřejných diskuzí. Nic z toho se však neděje bez jakékoli regulace, i svoboda projevu má své mantinely. Neboť osobnostní práva a presumpce neviny stojí na stejné úrovni jako tato svoboda. Sdělovací prostředky hrají v trestní řízení dvě důležité role. Tou první je šíření informací, ve veřejném zájmu, o probíhajícím trestním řízení. Tento úkol má hned několik důsledků - např. rozvoj generální prevence, kdy se stát snaží působit na společnost jako celek, a pomoc při hledání pohřešovaných osob. Druhá role je propojena s kontrolou. Média umožňují veřejnosti, prostřednictvím informací, kontrolovat trestní řízení. Bez dostatečné informovanosti bychom těžko mohli dohlížet na nezávislost a nestrannost soudců. Cílem této práce tudíž je podrobně se zaměřit na právní...
|
|
|
Média a trestní řízení
Robotková, Pavlína ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Hanák, Peter (oponent)
Bakalářská práce ve své teoretické části pojednává o zákonných podkladech činnosti médií při informování o trestním řízení. Nejdříve se věnuje principům právního řádu, zakotveným v ústavních zákonech, zejména právu na informace, zákazu cenzury a svobodě projevu. Dále rozebírá pojem trestní řízení a jeho základní zásady. Jedná se především o zásadu veřejnosti hlavního líčení a presumpci neviny. Ústřední část práce rozebírá jednotlivá ustanovení trestního řádu, která regulují rozsah zveřejnitelných informací o trestním řízení, pachatelích a poškozených. Odděleně je popsána stejná problematika podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. V praktické části práce jsou použity dvě výzkumné metody, a to kvantitativní a kvalitativní analýza obsahu článků, ze dvou zkoumaných periodik, jimiž jsou deníku Právo a deníku Blesk. První se pokouší o postihnutí problematiky na stránkách deníků pomocí matematických a statistických metod. Druhá detailněji zkoumá jednotlivé články a zaměřuje se na dodržování zákonných pravidel.
|
|
|
Role médií při utváření veřejného mínění na průběh trestních řízení
Fuksová, Veronika ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Role médií při utváření veřejného mínění na průběh trestních řízení se zabývá problematikou, která leží na pomezí právní a mediální vědy. Jejím cílem je vyložit vztah mezi těmito dvěma oblastmi na podkladě trestních řízení, a to jak v teoretické rovině, tak prakticky s využitím reálných trestních kauz. Diplomová práce se v první řadě zabývá právním zakotvením médií a jejich vztahem k některým významným trestně-právním zásadám, kterými jsou zásada presumpce neviny a zásada veřejnosti trestních řízení. Právě zásada presumpce neviny a její porušení má vliv na osobnostní práva dotčené osoby, proto je tato práce zaměřena i na výklad týkající se ochrany osobnosti před neoprávněnými zásahy, ke kterým může dojít v rámci trestního řízení, a to jak ze strany orgánů činných v trestním řízení, tak i ze strany médií. Pro mediální oblast jsou typické některé právní instituty nápravy takových zásahů, kterým je v předložené práci rovněž věnován prostor. Jak již bylo uvedeno, diplomová práce má i praktický rozměr, v jehož rámci jsou zkoumány tři medializované trestní kauzy z roku 2015, a to prostřednictvím odlišných mediálních platforem, které o daných kauzách informovaly. Závěr diplomové práce shrnuje poznatky, kterých bylo v průběhu práce dosaženo se zdůrazněním zásadních závěrů o vztahu...
|
host ::
RSS.